Soustředění přípravek a žáků – den třetí

Lučina 3.den

Tak jsme se  lehkými krůčky přehoupli do druhé poloviny soustředění.  Ráno vyhrává (opět) pokoj Sudoměřice. Vyhrávají samozřejmě  jen v dětské kategorii, trenéři jsou již po „dloooooouhééém“ spánku v plném pozoru.  Umývají nádobí (pozn. někteří trenéři – SH – ještě tuto činnost nestlihli), připravují tréninkový plán  a hlavně čekají na nikdy nekončící otázky.

Ráno před snídaní v pyžamu:  „A pane trenére půjdem dneska na snídaní?“  „Pane trenére a máme se obléct?“ „ Pane trenére nevíte co bude na oběd?“ „ Pane trenére půjdeme dneska na hřiště?“ „ Pane trenére můžu jít na trampolínu?“  (vše cca 25x) a   jeden účastník zájezdu  „tetooooo“  (kdo to je?) .

Po bohaté snídani se mladší přípravka konečně dočká trampolíny a hrají minigolf. Sudoměřice se dožadují trenérů, že chtějí běhat schody. Co bychom pro ně neudělali. Starší přípravka má trénink na hřišti. Mladší žáci se vydávají zase projít na hodinku do lesa . Vyrážejí v devět a ve  12:00 voláme jejich trenérům, jestli jim máme nechat oběd.  Ve 12:15 se dopotáceli (po 11ti km) do jídelny takový mokří (asi se byli ještě koupat?!?!?!).   Na oběd zeleninková polévka (všichni jedli a snědli) a  rajská omáčka. 

Otázky z cesty  z jídelny: „Pane trenére co bude na večeři?“, „ Pane trenére můžeme na trampolínu?“, „Pane trenére můžeme do bazénu?“

Následuje polední klid a trávení obědu. Klid – slovo, které za našich mladých let mělo asi jiný význam než dnes. 

Starší přípravka má  bazén, žáci mají  odpočinek – můžou si dělat dokonce co chtějí , ale musím je pochválit ani o nich nevíme.  Mladší si odhlasovali Lučinu a jdou se cachtat. Přijel se za námi podívat i bývalý tréňa Matěj.  Děti jsou nadšeny a   Matěj se stává bojkou ve vodě, kolem které krouží ta naše osádka.  Dole na točně děti dostávají slíbenou odměnu od trenéra  a trenér jim kupuje kofolu a zmrzlinu. Trenér pokládá 14ti dětem otázku a  „Ukažte mně prstem jakou kdo chce zmrzlinu“. Naprosto špatně položená otázka. Ti co už poznají čísla jedou podle ceny. Magnum…. Pokládá se nová otázka buď Twister nebo Míša. Peněžence trenéra se velmi ulevilo. 

V odpoledním volnu se děti střídají na hřišti a spousta dětí objevila jak úžasný je les. První dny bylo co máme dělat (bez mobilu, tabletu, televize)?  Dnes našli v lese žábu (o všem nás musí samozřejmě informovat, nejlépe vícekrát, kdybychom to napoprvé nepochopili), staví bunkry, viděly srnku a už je z lesa nemůžeme dostat. A na nějakou elektroniku si ani nevzpoměli.

Večeře rizoto, osprchovat, vyčistit zuby, přepočítat kusy, odepsat příp.  ztráty a spát. Trenéři si však neodpočinou ani v noci a  nařežou trochu (spíš více) dřeva.

Nakonec ještě musím pochválit všechny děti, že si tak krásně uklízí boty (tak jak doma zajisté!!!).

Leave a Reply